Vzhledem k tomu, že jas vně tunelu je během dne výrazně vyšší než uvnitř, potřebují řidiči určitou dobu, než se jejich zrak přizpůsobí, než jasně uvidí interiér-což je fenomén známý jako „adaptační prodleva“. Bez vhodného přechodu dochází k „efektu černé díry“, který způsobuje dočasnou ztrátu normální zrakové funkce a představuje bezpečnostní riziko.
Efekt černé díry je vizuální problém, se kterým se setkáváme před vstupem do tunelu, a představuje kritický aspekt návrhu osvětlení tunelu. V důsledku toho se osvětlení tunelu obvykle dělí na osvětlení vchodu, interiéru a osvětlení výstupu. Úrovně denního vstupního osvětlení se určují na základě faktorů, jako je vnější jas, rychlost vozidla, zorné pole u vchodu a délka tunelu. Prahová zóna je navržena tak, aby eliminovala efekt černé díry, zatímco přechodová zóna se vyznačuje postupně klesající úrovní osvětlení, aby řidiči měli čas na vizuální adaptaci na tmu.

